Tento víkend proběhla světová liga karate K1 Series A v Salzburgu. Celý turnaj a vše kolem týmu hodnotí trenér M. Hýsek.
Na každý turnaj typu světová liga karate či ME a MS odjíždím jako trenér s těmi nejvyššími ambicemi, protože vím, že naši závodníci, potažmo trenéři dělají maximum proto, abychom uspěli. Pro mě je důležité to, že závodníci chtějí na sobě pracovat a posouvat se dál.
Tým TJK - A se skládá z mladých závodníků, kteří jsou ve věku 18-21 let a své místo na seniorském poli si teprve začínají budovat a věřte mi, že to ještě chvilku potrvá a musíme být v tomto směru trpělivý a dívat se na to s otevřenýma očima. Nemohu pozapomenout také na naše mladší dorostenecké a juniorské závodníky, kteří jedou ve stejném vlaku. V tomto mladém týmu jetaké závodnice s velkými zkušenostmi ze seniorských šampionátů a nesmírná bojovnice, která nikdy nic nevzdává. Ano, myslím tím Lucku Veithovou, která je leaderem zejména z dívčí strany.
Vidím, že celý tým dělá velké pokroky zejména po kondiční a taktické stránce. Od ledna 2018 se o kondici našich závodníků stará Dominik Kodras a můžu říct jen jedno, ten kluk ví co dělá, ví co chce a nepřestává mě překvapovat. Dominikovo tréninkové metody jsou pro mě inspirací a už nyní se dívám na kondiční přípravu svých svěřenců jinak. Klobouk dolů kamaráde. Co se týká karate, tak jsem našel k sobě člověka, se kterým si absolutně rozumím v tréninkových metodách, výborně mi dokáže nadhodit myšlenku, kterou poté aplikujeme do tréninkového procesu, to je velmi důležité pro růst našich závodníků, ano mluvím o Honzovi Kočí. Díky Honzíku, vrátil jsi se v pravý čas.
Nyní k turnaji. Velké nadšení ve mně vzbudil výkon Anety Růžičkové. První kolo porazila Italku, ve druhém kole v poslední vteřině porazila zkušenou Lotyšskou závodnici a ve třetím kole podlehla těsně 1:2 závodnici z Venezuely. Anet výkon byl pro mě ten nejlepší, který jsem u ní viděl. Je vidět velké zlepšení hlavě v tréninkové fázi a velké zlepšení vidím také v důrazu technik a v trpělivosti. Jen tak dál.
Další pro mě a doufám, že i pro Lucku byl povzbuzující její výkon. Výkonost Lucky jde rapidně nahoru. V prvním kole si Lucka vyšlápla na Japonku, kterou porazila 2:0 (porazit Japonce se nepoštěstí každý den), i když to odneslo levé oční víčko, které muselo být sešito asi třemi stehy. Ve druhém kole Lucka porazila závodnici z Kosova. Ve třetím kole svedla vyrovnaný výkon s několikanásobnou medailistkou z ME a MS z Ukrajiny, ale konečný výsledek hovořil ve prospěch Ukrajinky. Gratuluji k výkonu.
Třetí závodnicí sobotního dne byla Adriana Crhonková, která právě v loňském roce zde v Salzburgu vybojovala bronz. Tentokrát se proti Adrianě postavila v prvním kole úřadující mistryně Evropy z Ukrajiny. Sám jsem byl zvědavý, jak zápas dopadne. Taktika byla, těžit z pohybu a využít chyb soupeřky. Adri hned na začátku inkasovala bod na hlavu, který opravdu byl mimo, ale rozhodčí ho uznali. Adriana začala přebírat iniciativu na svou stranu a kopem na záda otočila skóre na 2:1. bohužel ke konci zápasu zkušená Ukrajinka vyrovnala a vzhledem tomu, že měla senchu (první tzv. zlatý bod) zvítězila. Pozitivní na všem je, že v poslední době pracujeme na nových věcech a jsme je schopni za tak krátkou dobu aplikovat. Z mého pohledu se výkonost udržuje, vidím velké zlepšení v rychlosti.
Posledním závodníkem sobotního dne byl Tomáš Gabriel. Tomáš nastoupil proti závodníkovi z Kosova, kterému podlehl. Vím, že Gába umí zápasit mnohem lépe, ale z čeho mám radost je, že zlepšil markantně fyzickou kondici. U Gáby je dobré, že má vše, jak se říká na háku a je psychicky silný. Je třeba to pořád zkoušet, sbírat zkušenosti a trénovat a trénovat a trénovat.
V neděli ke svým zápasům nastoupili Monča Burgerová a Tomáš Hermann. Monča v prvním kole nastoupila proti závodnici z Bosny, které podlehla. Monča neměla svůj den od samého rána. Přes veškeré úsilí to prostě nešlo. Oceňuji na Monče její nasazení, i když ví, že to nejde tak bojuje. Monča má obrovský potenciál, který ona sama ještě nenašla. Jsem plně přesvědčen, že jednou se budeme divit, jen to chce čas a trpělivost.
Poslední nastoupil Tomáš Hermann, který se utkal v prvním kole se závodníkem z Egypta. Taktika byla stanovena jasně, nesmíš útočit jako první a musíš být důrazný i za cenu kontaktu. Vše Tom dodržel, ale v průběhu zápasu inkasoval a svému soupeři podlehl. Hermy je dříč a tahoun. Snaží se pořád zlepšovat a zdokonalovat. Je třeba zlepšit psychickou stránku a zlepšit rychlost, ale na tom se už pracuje.
Abych to nějak ukončil. Dělejme karate, protože nás baví a vidíme v tom nějakou cestu. Buďme trpěliví a poctiví k tomu co děláme. Netrapme se tím, kdo co říká, ale soustřeďme se sami na sebe a na svůj cíl. Věřte sami sobě a lidem, kteří vám pomáhají a v každé situaci stojí za vámi. Vše co jsem napsal, je můj osobní názor a pohled na současnost. Věřím v tento tým!!!