Vojto, v první řadě ti gratulujeme k titulu vícemistra Evropy Goju ryu, jaké máš pocity?

Nejprve mockrát děkuju za gratulaci. Pocity mám smíšené. Jsem šťastný, že se mi turnaj povedl a vybojoval jsem stříbrnou medaili, ale na druhou stranu mě mrzí zranění, které jsem utrpěl ve finále.

Jak probíhala tvá cesta soutěží za stříbrnou medailí na mistrovství v Barceloně?

V sobotu jsme závodili v kumite týmech, kde nám opravdu o malý kousek utekla bronzová medaile. V kumite týmech jsem měl dva zápasy, které jsem vyhrál a zvýšil si sebevědomí před nedělní soutěžní kategorií kumite senioři  - 75 Kg. V neděli jsem se už od rána cítil celkem dobře a byl jsem rád, že moje kategorie startovala už od 9:00 hodin. V prvním kole mě čekal závodník z Ukrajiny, kterého jsem porazil 7:0. V druhém kole jsem zápasil s něměckým závodníkem, nad kterým jsem zvítězil  4:2. Ve třetím kole, o postup do finále, jsem nastoupil s domácím závodníkem ze Španělska. Tento zápas byl pro mě velmi těžký, protože první konfrontací na mě Španěl zabodoval a já ho kontaktoval a dostal jsem hned dvojité napomenutí a prohrával 2:0. Ale zápas jsem nevzdával a nakonec skončil po třech minutách nerozhodně 4:4. Pak následovalo minutové prodloužení, které jsem vyhrál 5:1 a dostal se tak do finále. Ve finále na mě čekal portugalský závodník Moreira Nuna. Finálový zápas byl nejprve vyrovnaný a po minutě jsem vedl 1:0. Ale pak byl rozhodující souboj v klinči, při kterém mi Portugalec vykloubil rameno a kopl do hlavy a hned se zápas otočil a vedl 3:1. Rameno se mi po chvilce vrátilo a já pokračoval v zápase. Bohužel se mi zápas nepovedlo otočit a nakonec jsem prohrál 6:1.

Jak jsi se připravoval na mistrovství Evropy?

Příprava na ME začala oddílovým soustředěním v Albrechticích nad Vltavou. Po soustředění jsem měl 2 dny volno a pak začal crossfit týden. Kde jsem měl dvoufázové tréninky. Od září mi začali večerní tréninky v oddíle. Ale trénovat 4 krát do týdne je málo, tak jsem ještě chodil dopoledne na individuální tréninky s Miroslavem Hýskem. Do toho jsem měl ještě víkendové soustředění reprezentace.

Z turnaje jsi si přivezl opětovné zranění, o co jde a jak to vypadá s vyhlídkami na další trénink?

Stejně jako loni mi zase vypadlo pravé rameno. Je to rozhodně lepší než před rokem, protože to jsem měl ramena špatné obě. Teď mam vykloubené pravé rameno a musím to nechat v klidu. A za jak dlouho začnu trénovat, tak to nevím, záleží jak se rameno bude hojit.

 

Jaké máš plány do budoucna, turnaje atd.?

Plány do budoucna mám takové, abych byl, co nejdříve zdravý a mohl trénovat. Ale chtěl bych stihnout v půlce října závody v Salzburku - Premier League.

A nyní to vezmeme z druhého konce. Kdy jsi začal cvičit karate a jak jsi se k němu dostal?

Karate jsem začal cvičit v devíti letech ve Vimperku a ke karate mě přivedl můj starší brácha. Vimperský oddíl po dvou letech zanikl a přestal jsem cvičit. Po roční pauze jsem zase začal cvičit a to ve Volarech. Po příchodu na střední školu v Českých Budějovicích jsem začal závodit za TJ KarateČB.

 

Jak dlouho cvičíš? A jakých úspěchů si dosáhl?

Karate cvičím 13 let. A závodit jsem začal ve dvanácti letech. Teď závodím desátým rokem a pár úspěchů jsem už dosáhl. Několikrát jsem vyhrál mistrovství republiky, získal medaile na mezinárodních turnajích a středoevropských ligách.  A pak jsem získal medaile na ME a MS Goju-ryu jak v dorostencích, juniorech tak i seniorech.

Jaké jsou tvé cíle v karate?

Chtěl bych získat medaili na ME nebo MS WKF.

Pověs nám tvůj vlastní recept na to být úspěšným závodníkem.

Důležité je trénovat pod dobrým vedením, s dobrými sparingpartnery a hlavně každý trénink makat na 100%. Myslím si, že trénovat dvakrát týdně nestačí, abychom uspěli na závodech v zahraničích. Proto je dobré absolvovat co nejvíce turnajů a soustředění.